V České republice se v souvislosti s předloženým vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas rozhořel boj mezi politickými stranami a hnutím vládní koalice a opozice. Nejrůznější občanské aktivity přenášejí tento souboj o média do veřejnosti svoláváním mítinků a veřejných protestních shromáždění.
Více jak dvě třetiny občanů České republiky, mnohdy i voličů pravicové opozice, však požadují dlouhodobě zrušení koncesionářských poplatků. Řada politických stran a hnutí si před volbami tyto požadavky osvojuje za své programové sliby.
Na straně obhájců koncesionářských poplatků stojí opozice a některé občanské aktivity zaštítěné zaměstnanci České televize, Českého rozhlasu, velké části umělecké scény, uměleckého vysokého školství, studentů a krajní pravice. Opozice a některé občanské aktivity svá odmítavá stanoviska ke zrušení koncesionářských poplatků staví jako útok na demokracii, svobodu veřejnoprávních médií a útok na podstatu polistopadového vývoje v České republice po roce 1989. Odmítají i kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií Nejvyšším kontrolním úřadem. Obdobné podobné rušení koncesionářských poplatků v zemích Evropské unie ji nechává chladnou a němou.
Z věcného pohledu však nejede o boj občanů za svá práva, ale o souboj dvou vládnoucích skupin nad kontrolou veřejnoprávních médií a způsobem jejich ovládání. Občan České republiky odmítající koncesionářské poplatky z přesvědčení, že se nechce podílet na hrazení nákladů veřejnoprávních médií, které mu z jeho pohledu nic nepřináší, stojí naprosto stranou zájmu aktérů tohoto souboje.
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska za dané situace vyjadřuje vážné obavy ze skutečnosti, že za pomoci odborových organizací ve veřejnoprávních médiích dochází k zneužití „značky“ odborů, které by měly především hájit oprávněné zaměstnanecké požadavky – bezpečnost a ochranu zdraví při práci, mzdové a sociální benefity, udržení zaměstnanosti „zaměstnanců“ těchto médií.
Boj za zachování koncesionářských poplatků není odborářský boj! To je obhajoba vládnoucích elit, obhajoba politiky nesnášenlivosti, válečných výdajů a války. To je boj jedné pravicové skupiny s jinou pravicovou skupinou, obou se podílejících střídavě na vládě stejných mocenských elit.
Je třebasi, proto klást otázku kdy naposledy oborové svazy působící v ve veřejnoprávních médiích vyslovily příkladmo svou solidaritu s lidmi propouštěnými ze zaměstnání té či oné firmy, kdy se postavily do jedné řady v boji za důstojné mzdy v celé společnosti, za důstojné důchody. Kdy k tomu jako tribunu použily veřejnoprávní média, zrovna tak jak je používají nyní. Nyní žádají solidaritu nikoliv pro své zaměstnance, ale pro své chlebodárce, mecenáše a pseudodemokraty, jejichž pojetí demokracie končí při jakémkoliv nesouhlasném názoru. To je falešná, lživá solidarita. Odbory ji musí tvrdě odmítnout!
I když budou koncesionářské poplatky zrušeny, lidé stejně zaplatí vysílání veřejných medií ze svých daní. Tím, že budou tato média financována ze státního rozpočtu, bude však mocí jejich hospodaření být kontrolováno Nejvyšším kontrolním úřadem. Výrazně se tak omezí jejich propojení s občanskými aktivitami, které se sami pasují do „strážců“ svého pojetí demokratických hodnot.
Proto Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska podporuje veřejnou kontrolu veřejnoprávních médií a zrušení současné podoby koncesionářských poplatků!
Proto odmítáme, aby odbory hájily jednu pravicovou skupinu vládnoucího establishmentu proti jiné skupině!
Odborům musí jít o skutečnou demokracii a svobodu slova, o skutečnou obhajobu zájmů zaměstnanců, dělníků, ostatních pracujících a nikoliv mocenských elit!
V Praze 30. října 2026
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska & ZO OSČMS při DPP, PS
Česká republika